OnaDnes.cz

Říkáte o sobě, že jste feministkou od čtrnácti let. Jak jste to v sobě objevila?

Naši mě vychovávali k silnému smyslu pro spravedlnost a během puberty jsem si začala uvědomovat první nerovnosti. I když jsme s bráchou měli systém dělby domácích prací, všimla jsem si nepoměru v tom, co dělá on, co já, co táta a co máma. Jedna věc je péče o děti, kde můj táta už v osmdesátých letech dost splňoval představy o tom, čemu dneska říkáme nový otec. Druhá věc jsou každodenní práce doma jako stlaní, praní, uklízení, vaření, nákupy, v tom to u nás bylo „tradiční“. Přitom oba pracovali na plný úvazek. Pořád mě zaráží, jak je těžký lidem vysvětlit, že rovnost je něco normálního, co jsme oprávnění požadovat. Během revoluce jsem si myslela, že tohle půjde ruku v ruce s politickou svobodou.

A ideály jste ztrácela po cestě?
Pořád si je držím, věřím, že je možné na tom pracovat a něco pro to dělat. Ale děsí mě, jaká nevraživost se občas objeví, když se o tom začne mluvit nahlas.

Tak pojďme mluvit nahlas. Pro začátek si obléknu talár ďáblovy advokátky: Co vlastně z emancipace žen mají muži, když jim „tradice“ hraje do karet? Můžou se realizovat bez potíží v práci a mít k tomu pohodlí doma. Proč by měli oni chtít změnu?

Určitě by se například uvolnily představy o tom, co může zvládnout otec malého dítěte. Kdyby nebyla tak vychýlená dělba práce v domácnosti a v péči o děti, nebyly by děti tak často svěřovány po rozvodu matkám. Vždyť my se nyní tváříme, jako kdyby otcové takové péče ani nebyli schopni a ženy se snad rodily s nějakým patentem. To není fér. Ženy se musí s prvním dítětem spoustu věcí naučit, stejně jako tátové. Mužům by to také mohlo ulevit od šíleného tlaku, který na ně klade představa macho muže, hlavního živitele a soutěživého samce. Tlak na výkon zdaleka nevyhovuje každému, ani ženám, ani mužům, i když muži o tom moc nemluví. Když budou ženy rovnoprávnější, získají muži pro sebe mnohem víc svobody. A zcela jistě i šťastnější partnerky.

Mnohé ženy jsou ale šťastné a spokojené jako mámy kvočny – v tom nejlepším slova smyslu.

Jistě. Já říkám, že bychom ve společnosti měli uznávat všechny role a nekritizovat ženy, že třeba pečující hospodyňkou být nechtějí. A naopak, uznat péči o děti a o domácnost jako seriózní, hodnotnou práci, která má svoji cenu. A vysokou. Pořád slyšíme, že mateřství je nejdůležitější hodnota v životě ženy, přitom na trhu práce je to strašný handicap. Žena s malými dětmi je „nestabilní pracovní síla“.

Čítajte viac

Lenka Vrtíšková Nejezchlebová
 
© MAFRA, 2016
Článok uverejnil portál OnaDnes.cz v rubrike Vztahy 13. 6. 2016 o 0:37.