Archív
skripot

Slovensko chce opět zpřísnit interrupce. Lékaři mají strach projevit nesouhlas

UPT_NRSR_balkon_g_thumb_665x665

Zdavotnický deník.cz

Od vzniku samostatné republiky řešil slovenský parlament zákon upravující provádění interrupcí už jedenáctkrát. Navzdory skutečnosti, že počet těchto zákroků stále klesá a je na svém historickém minimu od konce padesátých let, téma jejich omezení se znovu vrací. A co víc, díky značnému počtu křesťansky a konzervativně orientovaných zákonodárců je reálné, že zpřísnění zákona projde slovenským parlamentem. Nový ministr zdravotnictví Marek Krajčí, který o sobě tvrdí, že „reprezentuje Pána a Boží děti na Slovensku“, už využil šíření infekce covid-19, aby omezil provádění interrupcí v zemi.

Je to zvláštní paradox. Ačkoliv na Slovensku platí obdobná legislativa upravující provádění interrupcí jako v Česku, pochází ještě z dob společného státu z roku 1986 a obě země zažívají setrvalý pokles počtu těchto zákroků, v přístupu k tomuto tématu se zásadně liší. Zatímco Česko zůstává liberální a umožňuje mimo jiné provádění interrupcí bez chirurgického výkonu pomocí léků, Slovensko opět zažívá snahy o zpřísnění legislativy s cílem zásadně omezit přístup žen k těmto zákrokům. „Ochranu nenarozených dětí skrze prevenci interrupcí“ si pak nová vláda premiéra Igora Matoviče dala dokonce do svého programového prohlášení. Země, která se stejně jako Česko potýká s ekonomickými problémy v důsledku pandemie covid-19, tak opět otevírá velmi emotivní debatu o interrupcích a jejich omezení. Děje se tak navzdory skutečnosti, že v zemi počet prováděných interrupcí dlouhodobě klesá. Podle údajů Národného centra zdravotnických informácií bylo v roce 2018 provedeno 7.153 interrupcí. U žen s trvalým bydlištěm na Slovensku pak od roku 2009 došlo k poklesu počtu zákroků 1,7krát a ve srovnání s rokem 1997 je pokles dokonce 3,6 násobný. V roce 1992 bylo v zemi provedeno 41.923 interrupcí.

Nicméně v čele ministerstva zdravotnictví nyní stojí Marek Krajčí (OĽaNO), který je sám členem evangelikální Bratrské jednoty baptistů a zakladatelem platformy Křesťané ve městě, jejímž cílem je posílení křesťanského vlivu ve společnosti. Již v minulosti, ještě jako opoziční poslanec, se nechal slyšet, že „reprezentuje Pána a Boží děti na Slovensku.“ Podle něj v zemi nastane doba, kdy převládnou ti, kteří „budou milovat Boha a ctít ho“. Původní profesí je tento politik dětským kardiologem. Nicméně za svou hlavní současnou misi považuje „šíření evangelia skrze politiku“. „Jsem přesvědčený, že evangelium máme přinést do světa byznysu, médií, kultury, vzdělávání, zdravotnictví i do politiky,“ hovořil ve svém vystoupení pro křesťanskou televizi life.tv. „My, jako boží lid, jsme všechny pozice přepustili lidem, kteří nepoznají Boha, a to je něco, co Satan vyhledává. Protože Satan chce mít moc a chce tu moc skrze své lidi ovládnout. Jednoznačným řešením je to, že my jako Boží děti máme zodpovědnost za tuto zemi,“ prohlásil. Sám pak opakovaně potvrdil, že do politiky vstoupil na základě proroctví jednoho australského pastora.

Právě odhodlání ministra „prosazovat evangelium“ i skutečnost, že již odvolal několik ředitelů nemocnic, je důvodem, proč se k opětovným snahám zpřísnit interrupční zákon nevyjadřují sami gynekologové. Ačkoliv redakce Zdravotnického deníku oslovila několik z nich, žádný nechtěl situaci veřejně komentovat. „Ve chvíli, kdy ministr označuje lidi za děti Satana a odvolává ředitele nemocnic, se nikdo nechce moc vyjadřovat. Situace je velmi nebezpečná. Je možné, že nové vedení nemocnic provádění ve svých zařízeních zruší úplně,“ popsal redakci jeden z lékařů, podle kterého se interrupce opět staly velmi emotivním tématem a zároveň nástrojem, kdy extrémně konzervativní část slovenské politické scény prosazuje svůj pohled na svět a nutí jej celé společnosti.

„Snahy zakázat interrupce jsou náboženským nesmyslem,“ je přesvědčený Christian Fiala, rakouský gynekolog a porodník, který ve Vídni založil Muzeum antikoncepce a potratů (Museum für Verhütung und Schwangerschaftsabbruch) a současně vede soukromou kliniku Gynmed zaměřenou na reprodukční zdraví a plánování rodičovství, včetně provádění interrupcí. Podle něj je běžné, že Slovenky cestují do zahraničí, pokud se rozhodnou pro interrupci pomocí léků. Ty jsou na Slovensku sice registrovány, ale na rozdíl od sousedního Česka a Rakouska zde nejsou dostupné. Za zákroky by tak ženy cestovaly do zahraničí i v případě, že by Slovensko interrupční zákon zpřísnilo. „Zákony zakazující interrupce pochází z dob monarchií a diktatur. Všichni monarchové a diktátoři interrupce a antikoncepci zakazovali, protože chtěli přinutit ženy, aby měly co nejvíce dětí.“ vysvětluje gynekolog, který mimo jiné působil i v zemích, kde interrupce nejsou legální. „Máme bohaté historické i současné zkušenosti ze zemí, kde interrupce byly nebo stále jsou nezákonné. Osobně jsem pracoval v zemích, kde jsou interrupce nelegální a kde ženy běžně trpí a umírají v důsledku sebepoškozování, protože se samy pokouší o potrat,“ upozorňuje s tím, že interrupce nelze vymýtit ani zákazem. „Můžeme pouze zabránit nechtěným těhotenstvím a tím snížit počet interrupcí, které je třeba provádět,“ dodává.

Covid-19 jako důvod k omezení interrupcí? Ne, zásah do reprodukčních práv

Jedním z prvních konkrétních kroků nového slovenského ministra zdravotnictví bylo omezení provádění interrupcí v zemi. V březnu tohoto roku ministr prohlásil, že „nedoporučuje“, aby ženy podstupovaly interrupce v současné krizi s tím, že je to příliš rizikové. „Ochrana zdraví a životů těhotných žen je pro ministerstvo absolutní prioritou. V době pandemie onemocnění covid-19 bylo právě z důvodu nebezpečí nákazy a rizik s tím spojených předcházející vládou navrženo omezení plánovaných operací, pokud se nejedná o neodkladné život zachraňující výkony,“ zdůvodňovalo Krajčího doporučení ministerstvo. Současně omezení pohybu přes hranice zároveň neumožňovalo, aby ženy vycestovaly za tímto zákrokem do zahraničí, zejména do Rakouska.

Fakticky tedy některé slovenské nemocnice interrupce přestaly vykonávat navzdory tomu, že zákrok na žádost ženy je v zemi stále legální do 12. týdne těhotenství a jedná se o výkon, který odložit nelze. Důvodem bylo právě „doporučení“ ministra. Tím však podle slovenské ombudsmanky došlo k omezení reprodukčních práv žen, byť se nejednalo o plošný zákaz a řada zdravotnických zařízení interrupce dál provádělo. „Na omezování práv v této oblasti upozorňuje i OSN. Ve svém prohlášení současně vyzývá státy, aby ženám zajistily přístup k službám reprodukčního a sexuálního zdraví,“ uvedla Mária Patakyová na jednání slovenského parlamentu na konci dubna. Ombudsmanka také podle deníku SME vyzvala ministerstvo, aby zajistilo ženám přístup k bezpečným interrupcím i během pandemie. Reagovala tak na zjištění, že některá zdravotnická zařízení tyto výkony s odvoláním na doporučení ministerstva přestala vykonávat. Jak uvádí zpravodajský portál Plus 7 dní, tento zásah do základních práv je i v době epidemie a nouzového stavu možný v pouze v případě, že sleduje legitimní cíl, je nevyhnutelný a způsob, jakým se realizuje, musí být přiměřený. „Považujeme za nezbytné zdůraznit, že by se pandemie covid-19 neměla využívat jako ospravedlnění pro nepřiměřené zasahování do sexuálních a reprodukčních práv žen,“ citoval portál Plus 7 dní ombudsmanku s tím, že ministrovi doporučila, aby přijal opatření, které zajistí ženám právo na bezpečný přístup k interrupcím.

Ministerstvo zdravotnictví však tvrzení ombudsmanky odmítlo s tím, že „operacemi oslabené těhotné matky by mohly být výrazně ohrožené na svém životě a zdraví“. Podstoupení interrupce by z pohledu ministerstva mohlo vést k oslabení imunity ženy a tedy riziku onemocnění covid-19. „Nyní se bohužel nacházíme ve stavu, kdy nedokážeme s čistým svědomím převzít zodpovědnost za ohrožení životů a zdraví žen při výkonech, které nejsou nezbytnou zdravotní péči,“ konstatoval rezort. Kritiku ombudsmanky pak ministerstvo označilo za „závažné obvinění bez jakéhokoliv opodstatnění“.

Proti postoji ministerstva se postavily také neziskové organizace, které se věnují problematice lidských práv. „Uměle přerušení těhotenství je časově ohraničený výkon. Ministerstvo nemůže požadovat, aby ženy čekaly. Není to něco, co se dá odkládat. U nás je povolené přerušení těhotenství do 12. týdne. Nyní nutíme ženy, aby pokračovaly v nechtěných těhotenstvích,“ kritizovala na portálu Plus 7 dní situaci Adriana Mesochoritisová z organizace Možnost volby. Podle ní není slovenské zdravotnictví ve stavu, že by nebylo možné interrupce provádět. „I v krizi platí neodvolatelnost lidských práv. Je základním právem ženy rozhodnout o počtu a čase narození jejích dětí,“ dodala s tím, že omezení práv je možné pouze na základě zákona, v nezbytném rozsahu a pouze po omezenou dobu.

Čítajte viac

Ludmila Hamplová

 
© Media Network, 2020
Článok uverejnil český portál Zdavotnický deník.cz v rubrike Svět 7. 6. 2020.